Základní informace k problematice kontroly a čistění komínů

V roce 2016 bylo vydána vyhláška 34/2016 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů. Nařízení bylo vydáno proto, že v roce 1996 ke zrušení rajonizace kominické živnosti a tím povinnosti kominíků zajišťovat odbornou kominickou činnost. Nadále přešla povinnost zajistit si kominické práce na majitele a správce objektů. Bohužel majitelé a správci většinou nekonali a tak docházelo k nárůstu požárů a otrav oxidem uhličitým z důvodu závad na spalinové cestě.

Rozlišujeme revizi a kontrolu spalinové cesty.

Revize spalinové cesty – tj. kontrola spalinové cesty

a) před uvedením spalinové cesty do provozu

b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv

c) před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv

d) po komínovém požáru.

 

Revizi provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví, a která je zároveň a) revizním technikem komínů, b) specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů, c) revizním technikem spalinových cest.

Kontrolu spalinových cest provádí odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví.

 

Kontrola spalinové cesty se provádí:

a) posouzením bezpečného umístění hořlavé stavební konstrukce, materiálu a předmětu v návaznosti na konstrukční provedení spalinové cesty a připojeného spotřebiče paliv

b) posouzením komína, zejména z hlediska jeho požární bezpečnosti a provozuschopnosti

c ) posouzením, zda je zajištěn volný a bezpečný přístup ke komínu, k jeho vymetacím, čistícím a kontrolním otvorům

d) posouzením zajištění požární bezpečnosti stavby, zvláště při prostupu spalinové cesty vodorovnými a svislými stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby

e) posouzením jejího stavebně technického stavu

 

V uvedeném nařízení vlády se stanoví požadavek provádět kontrolu spalinové cesty výhradně prostřednictvím odborně způsobilé osoby.

 

Revizní technik je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví a dokladu o prokázané odborné způsobilosti. Tím je akreditovaný certifikát vydaný certifikačním orgánem.

 

Nejčastější závady komínů:

nedodržené bezpečné vzdálenosti hořlavých konstrukcí od líce komína

mezery ve vodorovných a svislých spárách

nedodržené dostatečné výšky nad střechou

ústí komína zastíněno přilehlými střechami

zadehtované komíny

nedodržení větrného úhlu

neprovedené omítky

chybná orientace komínových vložek.

 

 

Osm nejčastějších závad komínu, které vás mohou připravit o život

Minimálně 35 požárů už letos vypuklo kvůli problémům s komíny. Nejčastěji se vznítí saze, vzplály zazděné trámy v komíně, na vině jsou i špatné kouřovody.

Ohně a otrav se lze lehce vyvarovat. Stačí pravidelně čistit komín a kotel, zvát si kominíka na kontroly a hlavně správně topit. Splnit tak v podstatě to, co nařizuje od ledna nový předpis. Které závady jsou nejčastější?

1. Uvnitř se nahromadily velké nánosy sazí

Saze souvisejí s kouřem. Čím víc se z komína kouří, tím větší je riziko usazenin. Z paliva se kouří kvůli spalování při nízké teplotě. Lidé často dělají chybu při zatápění, když nenechají dřevo či uhlí rozhořet. Důležité je topeniště rychle ohřát drobným dřevem. Rozhořená kamna by se neměla moc přidusit. "Palivo se dokonale spaluje, když vyhoří beze zbytků. Dobré není ani spalování odpadů či vlhkého dřeva. Dříví by mělo vysychat aspoň dva roky. Někdy jsou na vině zanesená kamna či špatně seřízený hořák.

2) Zdivo je popraskané, špička komína se rozpadá

Když popraská zdivo na stěnách, lidé se bojí, že dům spadne, a obvykle to hned řeší. U komínů to však často pominou. Nebezpečí je přitom možná větší. Prasklinami mohou pronikat spaliny do interiéru a dům může vyhořet. Problém začíná při stavbě. Cihly musí být mrazuvzdorné a dobře vyspárované kvalitní maltou.

Když se malta drolí, hned ji opravte. Rozpadlé zdivo se musí rozebrat, obvykle k podlaze podkroví. "Pak se musí znovu vyzdít z plných dobře vypálených cihel a znovu vybetonovat krycí deska.

3) Komín se rozpadá zevnitř, na dně se hromadí drť

Našli jste na dně komína při vybírání sazí vydrolenou maltu a cihly? Problém. Jedovaté spaliny mohou pronikat do interiéru, hrozí otrava a požár. Přestaňte komín používat a pozvěte kominíka. Obvykle stačí komín vyfrézovat a vyvložkovat. Frézovat se může až třetina tloušťky zdiva. Náklady jsou v tisících až v desítkách tisíc korun.

Zdivo narušují usazeniny a kondenzace při vytápění na nízkou teplotu. Někdy se drolí omítka, protože byla nekvalitní. Komín může popraskat i po vyhoření sazí nebo když je přetížený kvůli špatnému projektu.

4) V komíně je zazděný stropní nebo střešní trám

To, že zedníci omylem zazdí trám do komína, se stává u starých i nových domů. Minimální vzdálenost dřeva od komína by měla být půl metru. Problém odhalí kominík při kontrole. Dokud trám z komína neodstraníte, netopte.

Zeptejte se statika, jak po vyjmutí trámu zabezpečit strop nebo krov. Často pomůže připevnit trám k těm sousedním pomocí příčného trámu či na konzolu. Komín se musí opravit.

5) V komíně se vytvořila vrstva dehtu

Dehet se vznítí ještě snáz než saze. Příčinou je často topení vlhkým dřevem nebo předimenzovaný kotel. Důvodem bývá i silné přidušení kamen, špatný tah nebo dlouhý kouřovod.

Dehet vytváří v komíně suchou či mazlavou černou vrstvu silnou až několik centimetrů. Je vidět na špici komína nebo uvnitř pomocí zrcátka a svítilny. Dehet kominíci vypalují či frézují. Vypalování vyjde levněji, ale je nebezpečné a ne každý kominík ho umí. Když se dehet neodstraní, může prosáknout i do interiéru. Ze stěn pak tmavé zapáchající skvrny nedostanete, nezbývá než bourat a stavět znovu.

6) Kouřovod je špatně připojený nebo netěsní

Hasiči často vyjíždějí k případům, kdy hořel dům kvůli amatérskému připojení kouřovodu do komína nebo když byl kouřovod starý a prohořelý. Připojování kamen nechte na odborníky.

7) Vložka koroduje, komín se postupně ucpává

Hliníkové vložky od plynových kotlů či karem korodují. Usazeniny padají dolů, ucpávají sopouch, jímku na kondenzát nebo celý průduch. Kvůli špatnému spalování pak hrozí otrava oxidem uhelnatým.

Jímka i komín se musí vyčistit a vložka vyměnit. Nejlepší je použít nerezovou či plastovou vložku. Existují i typy z umělé pryskyřice, která se po spuštění do komína nafoukne a vytvrdí horkou párou.

8) Z kotle nebo kamen se kouří do místnosti

Nejčastěji je na vině zatápění na nízkou teplotu. Komín se musí nejdřív zahřát, aby získal tah. Někdy problém působí i změna meteorologického tlaku, inverze, přímé slunce nebo když vyměníte okna za nová, těsná. Důvodem však mohou být i usazeniny. Když nepomůže čištění ani správné topení, poraďte se s odborníky.

 

U kamen je problémem obvykle jejich stáří či špatná údržba. Někdy se zasekne i klapka pro regulaci tahu. Může jít i o špatně navržený či postavený komín – příliš nízký, úzký nebo naopak předimenzovaný. Stává se to i při použití vzduchotechniky nebo digestoře, jež způsobí obrácený tah a spaliny nasává do místnosti. Někdy pomůže při puštění digestoře pootevřít okno.